Obec Zámrsky
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie a současnost

Historie a současnost

Zámrsky jsou obcí na posledních výběžcích Karpat směrem k řece Bečvě. Patří mezi nejstarší osady, jak ukazuje její podoba - původní stavby jsou do tvaru podkovy. Části pozdější se říkalo Komanica. Tuto část odděluje potok zvaný Hať. Zámrsky leží 8,5 km jihovýchodně od Hranic. Katastrální výměra obce je 801 ha v nadmořské výšce 340 m.

První písemná zpráva o obci je z roku 1131, kde se udává Zamricc; 1223- Zamaischi; 1328-in villa Samyrsk; 1532 - ves Zamrsky, 1557 - ves Zamrsky; 1656 - ze Zamrsk; 1881 a 1924 Zámrsky.
O původu jména Zámrsky se traduje doměnka z doby patriarchální, kdy bylo panské sídlo v Kelči, náležejícím olomouckým arcibiskupům. Středem kelečského panství bylo místo, kde se nyní rozkládají Zámrsky. V místě byl postaven pouze jediný domek v němž bydlel dráb. Poněvadž v okolí Zámrsk i v místě samém byly jen úžlabiny a stráně, každý se tomu místu vyhýbal a nechtěl se zde usadit. Kelčské panství však chtělo svůj střed osadit. Proto s přinucením, často v okovech přivedlo takového ubožáka a vykázalo mu místo k obývaní a k
práci. Mnohdy se stalo, že ubožák z místa uprchl. Byl chycen a mrskán často až do zamrskání odtud „Zámrsky".

Do katastru obce patří i někdejší panský dvůr Kamenec, kde před časy byla stejnojmená ves s rytířským sídlem. Rytířské sídlo bylo lénem biskupským a roku 1328 náleželo Vlčkovi z Domka roku 1532 Bernardu mladšímu ze Žerotína, po nich Karlovi, synovi Viléma. Následně je držel jeho syn Viktorín které odkázal roku 1608 své manželce Polyxeně Nechrovně a dcerám Janě Emilii a Anně Marii. Jana Emilie, provdaná hraběnka z Valdštejna prodala toto léno kolem roku 1612 otcovu bratru Vilému Bedřichovi ze Žerotína, jenž je spolu s jinými statky roku 1621 pozbyl. Dvůr na Kamenci vlastnil před pozemkovou reformou asi 500 ha půdy i s lesy. Po pozemkové
reformě v 1924 byl rozparcelován a zbytek prodán.

Mezi historické památky obce patří kaplička Panny Marie Hostýnské, postavená roku 1867, opravená roku 1930. V roce 1987 se opravila fasáda a byla dána měděná krytina a v roce 1998 byla provedena rekonstrukce elektrických rozvodů, položená dlažba a dán nový oltář. V kapličce byl zvonek ze staré zvonice z roku 1734, který
v polovině minulého století dosloužil a byl nahrazen plechovým zvonem. V roce 1972 byl ulit do kapličky zvon u firmy Ditrichová z Brodku u Přerova, v roce 2002 byl demontován a nainstalován do nově vysvěcené kaple sv. Václava. V současné době je zavěšen v kapli původní plechový zvon.

Pomník 20 padlým vojínům v první světové válce byl postaven již roku 1916. Stavba z pískovce byla financována ze sbírky mezi občany a z obecních peněz. Současnou podobu získal pomník v roce 1929, kdy byl zrekonstruován a byla mu přidána žulová deska se jmény padlých. Toto datum nebylo vybráno náhodou. Jednalo se o údajné tisícileté výročí (dnes se historici kloní spíše k datu 935) od smrti sv. Václava, který je patronem obce a jemuž je pomník zasvěcen. Na vrcholu pomníku se nachází kříž s plastikou Krista s trnovou korunou. V přední části dole je reliéf sv. Václava ve zbroji a na koni, boční výjevy jsou anděl smrti držící umírajícího vojáka, druhý reliéf zobrazuje loučení s milým. Pod svatováclavským vyobrazením je vytesán rok 929 a rok 1929, mezi nimi je text prosby: ,,Nedej zahynouti námi budoucím svatý Václave". Deska se jmény je v čele pomníku. Pravděpodobně se počítalo s možností vložit další žulové desky, protože na bocích jsou na ně nachystány rámy. Ty však naštěstí zůstaly prázdné, protože v následujících válkách již z obce nikdo přímo v bojích nepadl. Žulová deska se jmény padlých, zemřelých a nezvěstných obsahuje dvacet jmen. Vzhledem k tomu, že vznikla až jedenáct let po válce, obsahuje několik chyb a nepřesností. Ale ani tyto skutečnosti nijak neubírají na významu a smyslu pomníku padlým jednoho z největších válečných konfliktů v dějinách lidstva. Zajímavé je, že pomník uvádí u obětí války i data po roce 1918. Historiky nejprve napadne že se jednalo o legionáře bojující v Rusku. Jako pravděpodobnější se zdá, že lidé navrátivší se z války zemřeli na její následky po válce a byli obecně zařazování mezi její oběti, a proto jim byl dán prostor i na pomníku. Nejnovější opravou pomník prošel díky částečné dotaci z Olomouckého kraje v roce 2016, kdy byl kompletně vyčištěn, zaspárován a sanován. Úpravou prošlo i jeho okolí. Položena byla nová dlažba a byly zasazeny nové okrasné keře. Po této opravě byl při pouti na sv. Václava 28.9.2016 slavnostně požehnán P. Janem Blešou správcem kelečské farnosti. Každoročně se u tohoto pomníku scházíme při lampiónovém průvodu v předvečer státního svátku 28.října, abychom minutou ticha a hymnou uctili památku našich padlých.

V roce 1900 měla obec hostinec, obchod, tesařského a zednického mistra, kováře, mlynáře, obchodníka s máslem a vejci. V roce 1930 pak hostinec, obchod se smíšeným zbožím, mlynáře, dva kováře, švadlenu a košíkáře.

Ze spolků zde působily v roce 1900 Čtenářská beseda a Hasičský sbor, který byl založen roku 1898. Po roku 1930 Národní jednota, Domovina a Otčina.
Na elektrickou síť byla obec připojena v roce 1930.

V roce 1870 žilo v 53 domech 349 obyvatel, v roce 1880 v 64 domech 385 obyvatel, roku 1900 v 69 domech 444 obyvatel, v roce 1920 v 69 domech 464 obyvatel, roku 1950 v 92 domech 394 obyvatel, v roce 1980 v 80 domech 239 obyvatel, v roce 1991 v 61 domech 205 obyvatel a k 1.1.2003 v 60 domech 195 obyvatel.

Počátkem 19 století posílali někteří rodiče své děti do farní školy v Kelči, bylo to však daleko a po neschůdné cestě. Nabídl se domkař a tkadlec Pajdla v čísle 14, že bude děti učiti ve svém domku, jemuž pak říkali škola až do roku 1835. V roce 1836 byla postavena škola na místě dnešního Obecního úřadu, byla to vlastně pobočka školy Kelečské. Ve škole se vystřídalo sedm podučitelů a to Jan Vrzal, Ant. Chlápek, Kotek, Tomáš Krejčí, Jos. Prvním učitelem v nové škole do roku 1897 byl Petr Havran, po něm jen čtrnáct dní Antonín Pop. Do roku 1906
Alois Lukavský, do roku 1907 Hobil, pak do roku 1922 František Klvaňa, do roku 1927 Jan Krutílek, a od téhož roku učil Karel Horák, poté Nehybová,Vítězslav Přikryl a do roku 1977, kdy byla škola uzavřena Josef Beneš. Děti poté navštěvují základní školu v Kelči.

V obci byla vedena obecní kronika od roku 1922. Kronikáři byli: Josef Krutílek, Karel Horák, František Steiner, Ferdinand Trlifaj, Josef Honeš, Josef Orava a Jana Mašlanová.
Zámrsky byly od října 1918 samostatnou obcí do roku 1975, kdy došlo ke sloučení s obcemi- Skalička, Ústí, Horní Těšice a Dolní Těšice v střediskový MNV Skalička, roku 1990 došlo k opětnému osamostatnění obce. Prvním starostou byl František Klvaňa do roku 1927. Tento úřad následně zastávali: do roku 1931 Josef Kubeša, do roku 1934 František Pala, do roku 1935 Antonín Klvaňa, pak František Honeš, Antonín Klvaňa a do roku 1945 František Vinklárek. Pak byl předsedou MNV Ferdinand Trlifaj, František Vinklárek, František Klvaňa, Josef Orava, Čestmír Segeťa. Roku 1990 byl zvolen starostou Antonín Pajdla.

V katastru obce se nachází na rozloze 26 hektarů, přírodní rezervace Doubek, ve které rostou ohrožené druhy květin- ladoňka dvoulistá, aron plamatý, lilie zlatohlávek a bledule letní. V roce 1989 byla budova bývalé školy přestavěna na dům s pečovatelskou službou. V současnosti v pěti malometrážních bytech bydlí pět spoluobčanů. V roce 1995 byla opravena střecha, v roce 1998 byl v přístavbě vybudován dvoupokojový byt.

Budova obecního úřadu a hasičské zbrojnice byla v roce 1957 přestavěna a byla postavena sušící věž pro hadice. V roce 1986 byla provedena výměna střešní krytiny a opravena fasáda. V roce 2000 byla provedena oprava místností pro obecní úřad. Další kompletní rekonstrukcí prošla budova hasičské zbrojnice v roce 2018, díky prostředkům z dotačního titulu Ministerstva zemědělství, přesněji z programu  údržba a obnova kulturních a venkovských prvků pro rok 2017. Požární budova prošlo podstatným oživením jak zevnitř, tak z venku. Budova byla odizolována proti vlhkosti, má novou elektroinstalaci, byla natřena střešní krytina, vyměněny okapy a svody, opraveny byly i omítky a stropy, nová podlaha lépe vyhovující parkování moderní techniky. V rámci projektu se také realizovala výměna nevyhovujících výjezdových vrat za sekční lamelové vrata s dálkovým ovládáním, dále byly vyměněny vchodové dveře a okna včetně parapetů. A v neposlední řadě dostala celá budova včetně obecního úřadu nový kabát v podobě fasády. Opravená hasičská zbrojnice byla slavnostně požehnána 24.6.2018 Mons. Josefem Hrdličkou, emeritním světícím biskupem olomouckým u příležitosti oslav 120 let SDH Zámrsky.

Kulturní dům, původně Zemědělský dům, byl postaven v roce 1937 Lesním družstvem. V roce 1973 bylo přistavěno jeviště s kuchyňkou a sociálním zařízením, pohostinství bylo zvětšeno a byt byl přestavěn na knihovnu a kulturní místnost. V roce 1995 byla opravena střecha nad jevištěm, dány nové svody a opravena fasáda.
V budově kulturního domu je umístěna obecní knihovna.

V roce 1963 bylo vystavěno lesní výletiště za přispění všech složek národní fronty. Pro trávení volného času jsou v obci vybudovány tenisové kurty, fotbalové hřiště a dětský koutek.

V obci je zaveden vodovod od roku 1972 napojením na kelečský vodovodní řád. Kanalizace byla provedena ve dvou etapách. První část byla postavena v roce 1974 a druhá v roce 1976.
Do obce byl zaveden plyn v roce 1999, v témž roce bylo provedena plynofikace domu s pečovatelskou službou, knihovny a pohostinství. Občané mají zaveden plyn v 73 % domácností.

V roce 1993 byla provedena rekonstrukce stávajícího veřejného osvětlení a veřejného rozhlasu.
Obec je členem Svazu měst a obcí České republiky, Svazku obcí pro hospodaření s odpady- Bystřice pod Hostýnem, Sdružení obcí mikroregionu Hranicko, Dobrovolný svazek obcí VES- GAS se sídlem Opatovice.

V obci se pravidelně konají sportovní a kulturní akce - vítání občánků, dětský maškarní bál, pálení čarodějnic, dětský den, fotbalové utkání svobodní- ženatí, fotbalový turnaj čtyř obcí, loučení s prázdninami, nohejbalový turnaj, pouť na sv. Václava, beseda s důchodci, lampiónový průvod, vánoční dílničky, rozsvěcení vánočního stromu, adventní koncert v kapli sv. Václava, myslivecká poslední leč, silvestrovský fotbálek.

V roce 2001 byla započata stavba kaple sv. Václava, kterou stavilo Sdružení pro výstavbu kaple v Zámrskách a farnost Kelč. Kaple byla postavena nákladem 5 mil. korun a byla vysvěcena 28. září 2002 olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem.V roce 2012 u příležitosti 10.výročí vysvěcení byla instalována a požehnána nová křížová cesta, žehnání se ujal P.Josef Nuzík.V červenci roku 2016 byla opravena fasáda kaple a v červnu 2017 proběhla nová výsadba okolí kaple. Vánoční strom jsme u kaple vysadili 4.listopadu 2015 a jedná se o jedli ojínělou.

Svou činnost v obci vyvíjí spolky - Sbor dobrovolných hasičů Zámrsky, Myslivecké sdružení Doubek, Honební společenstvo a Ženy v akci, z.s.

V současné době v obci poskytují služby - Naše hospůdka, Lesní družstvo, soukromý zemědělec, středisko Skalagro a.s., AAP Hranice, s.r.o., ASO zdravý život, s.r.o., Vinklárek Truhlářství, Truhlářství a podlahářství Martin Pajdla.
Katastrem obce vede cyklotrasa Bečva a Jantarová stezka, cyklotrasa "Po stopách větrných mlýnů".